Drž rytmus s Čistou řekou Sázavou 2016

1.7.2016

Sázavo děkujeme!

Drž rytmus s Čistou řekou Sázavou 2016

 

„Hra je radost a učení při hře jest radostné učení,“ řekl prý jeden z největších českých myslitelů, filozofů a spisovatelů Jan Amos Komenský. Radostnou hrou může být i takový úklid řeky Sázavy. Důkazem nechť jsou stovky dobrovolníků, kteří se rok co rok na jaře vydávají k řece a jejím přítokům, aby jim pomohli od tun odpadků. A co víc, mezi těmi, kteří ochotně přikládají ruce k dílu, je každoročně víc a víc dětí. A pro ně ono Komenského heslo „Škola hrou“ platí dvojnásob.

 

Odpadků v blízkosti řeky stále ubývá!

 

Vstup do druhého desetiletí projektu Čistá řeka Sázava nebyl až tak idylický. V posledních letech jsme si zvykli, že nám Svatý Petr během úklidu přál – nebylo to obvykle jen na „trenýrky a triko“, ale pláštěnky jsme většinou vytahovat nemuseli. Letošní jedenáctý ročník byl ale jiný – navzdory dlouhodobým předpovědím bylo všechno jinak a dva dny před akcí se v televizi divili i samotní meteorologové, cože se to s počasím děje. Nakonec pršelo, někde jen mžilo, ale od pátku až do neděle, a rtuť teploměru nevystoupala výš než k deseti stupňům nad nulou. Většině dobrovolníků to však ani moc nevadilo. Nebo na sobě aspoň nedali nic znát. Jenom horká voda na čaj a kávu ubývala z várnic rychleji než jindy…

 

Jinak ale bylo všechno prakticky stejné – organizace úklidu, rozdělení řeky mezi Kácovem a Pikovicemi na pět úseků, zásobovací týmy, party dobrovolníků i auta s řidiči rozvážejícími lodě a odvážejícími nasbírané odpadky. Každý den vyrážely na řeku a do jejího okolí na lodích nebo pěšmo a s odpadkovými pytli v rukou desítky malých i velkých pomocníků. A na březích postupně vyrůstaly hromady rostodivného odpadu – plastové lahve, zrezivělé pletivo, stará kamna, torzo lodi, rozbité umyvadlo, děravý kýbl, staré linoleum, polámaná židle, které auta odvážela na skládku. Nic neobvyklého. Ale abychom nebyli příliš skeptičtí – odpadu sice mírně na našem úseku na tuny přibylo, ale bude to spíš tím, že roste počet rukou ochotných pomoci, které se mohou věnovat černým skládkám dále od řeky, a to zejména v chatových oblastech.  K naší radosti po deseti letech odpadků v těsné blízkosti řeky stále ubývá.

 

Dobrovolníci mládnou

 

Projekt už má za sebou svou první dekádu, dalo by se tedy říct, že nám stárne. Ale to se nedá říct o všech těch, kteří i letos drželi rytmus s Čistou řekou Sázavou. Tam je to zcela naopak. Mezi dobrovolníky totiž přibývá dětí a mládeže! Do úklidu se zapojují celé kolektivy – od mateřských center po školky, školy a domovy dětí. Nemůžeme je přitom podezírat z toho, že se zejména pro ty „náctileté“ sběr odpadků stal elegantní výmluvou, jak se „ulít“ z vyučování. Řada z nich se k řece vrací uklízet opakovaně i v době svého volna. Klobouk dolů. Nezbývá než doufat, že tato osobní zkušenost pro ně bude nejlepším návodem, jak se k přírodě (ne)chovat. Když totiž vidí, kolik úsilí je třeba vynaložit k tomu, aby řeka byla opět řekou a ne zapáchající stokou plnou harampádí, aby louka byla zelenou oázou a ne černou skládkou, určitě si rozmyslí, kam příště případné odpadky odhodí.

 

Sázavo, děkujeme!

 

Spisovatel Hans Christian Andersen kdysi napsal, že „Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok nové, nádherné vydání“. Nezbývá než s ním souhlasit a řeka Sázava je toho živoucím důkazem. Chovejme se k ní proto tak, aby pro nás už napořád zůstala nevyčerpatelnou studnicí poznání

Související obrázky

Nepodařilo se načíst flash plugin. Stáhnout si ho můžete z webu Adobe